Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vykonává moc zákonodárnou. Hlavní náplní činnosti Poslanecké sněmovny je projednávání a tvorba návrhů zákonů, mezinárodních smluv a evropské legislativy, které Parlamentu postupuje k projednání vláda České republiky.
Rád bych podpořil a prosadil.
Odchod do starobního důchodu v 65 letech. Současná důchodová reforma je nemravná a nynější vládní koalice obrala každého důchoce o 1000 Kč měsíčně. Ovšem při svém nástupu do funkcí si své platy zvedla o desítky tisíc korun. Proto podpořím oddělení důchodového fondu od státního rozpočtu (jak to bylo již v minulosti), aby nemohl být zneužit a použit pro sanování možných hospodářských neúspěchů, tak jak se to již v minulosti stalo za vlády Občanské demokratické strany (ODS)!!!
Jsem přesvědčen, že matkám, které vychovaly děti a při tom chodily potřebnou dobu do práce, by důchody měly být navýšeny určitou částkou (1000 Kč), neboť v současnosti jsou de facto svými nízkými důchody trestány za to, že se věnovaly výchově nové generace. V současnosti přiznaných 500 Kč je žalostně málo.
Také budu prosazovat, aby se jim za každé vychované dítě snížil věk pro odchod do důchodu o jeden rok, takže při třech vychovaných dětech by matka odcházela do penze v 62 letech. Mateřství je potřeba si vážit, neboť porodnost v ČR už dlouho klesá a stát by měl ocenit práci matek při výchově dětí.
Podpořím navrhovanou koncepci rodinné politiky – v rodinách, kde alespoň jeden z rodičů řádně pracuje a druhý se stará o děti podpořím zvyšování mateřských a rodičovských dávek, včetně porodného na každé dítě. Rovněž podpořím pravidelnou valorizaci přídavků na děti, možnost získání novomanželské půjčky s odečtem určité částky na každé narozené dítě (což už zde bylo v 70. létech minulého století). Také podpořím možnost legálního vzniku mikrojeslí, výstavbu mateřských školek a dostupnost školních družin, aby opět bylo normální, že v každé nové rodině budou mít minimálně tři – čtyři děti. Pokud podpoříme porodnost, zajistíme tak přežití našich národů do budoucna.
Rozhodně podpořím schválení zákona o sociálním bydlení, o kterém se hovoří více jak dvacet let, neboť jeho realizace by mohla vyřešit bytovou nouzi lidí, kteří se ocitli ne vlastní vinou na ulici nebo žijí v nevyhovujícím bydlení. Podpořím zřizení všech třech tipů sociálního bydlení – krizového, sociálního a dostupného, včetně startovacích bytů pro mladé rodiny a azylových bytů pro seniory. Realizaci jejich výstavby vidím v komunální sféře a v rozvoji a v podpoře stavebních bytových družstev. Nájemné v těchto bytech by nemělo být tržní, ale pouze nákladové a tedy ekonomicky výhodné pro jejich uživatele.
A kde na to vezmeme finance? Rezervy lze najít na několika místech.
Neziskový sektor v České republice ročně požaduje ze státního reozpočtu cca 13,5 miliardy Kč. Určitě by stálo za to provést kontrolu jejich hospodaření a ověřit si, jak se svěřenými financemi hospodaří a naopak podpořit ty organizace, které se věnují záslužné pečovatelské, vzdělávací a sociální činnosti. Kontrolu hospodaření a jejich účelovosti je nutné provést i u politických neziskovek, které jsou velmi často financovány ze zahraničí a přesto požadují finanční přispění od státu.
Budu prosazovat uskutečnění kontroly neziskových organizací sociálního začleňování, jejichž výsledky práce za desetiletí existence nejsou vidět, ale přesto pořád berou platy. Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že na podporu bydlení bylo v letech 2012 – 2016 vyplaceno 61 miliard korun, přitom se během této doby zvýšily roční náklady státu ze sedmi na dvanáct miliard korun. A přes deklarované velké nasazení sociálního začleňování, jak je nám to v masmédiích prezentováno, tak se zvýšil počet osob pobírajících příspěvek na bydlení ze 165 na 215 tisíc. Počet lidí žijících v tzv. vyloučených lokalitách, kde jsou nejhorší podmínky k bydlení neklesl, ale naopak vzrostl z 80 na 115 tisíc osob. Dnes už ta čísla budou patrně vyšší. Když si uvědomíme, že to vše se odehrálo v období, kdy ekonomika našeho státu úspěšně rostla, pak je těžko hledat lepší důkaz pro tvrzení, že sociální dávky samy vytvářejí své příjemce!!! Je nutné skončit s tolerováním vzniku vybydlených domů. Dnes je u nás více pracovních nabídek, než poptávka po zaměstnání. Každý si musí uvědomit, že práce není rasistické vydírání. Kdo chce slušně žít, tak by měl pracovat a nespoléhat se na sociální dávky.
Druhou oblastí, kde by se dalo ušetřit je nevysílání našich vojáků do zahraničních misí, což nás ročně stojí cca dvě miliardy Kč. Tam kde je to pod hlavičkou Rady bezpečnosti OSN je to v pořádku, ale tam, kde tomu tak není, bychom naše vojáky neměli vysílat. Ušetřené finanční náklady můžeme využít efektivněji doma.
Odmítám financovat zbrojařské koncerny, mám na mysli koupi amerických letadel F 35, které dnes odmítá používat i armáda USA, neboť jsou velmi poruchové a zastaralé. Nosiče atomových bomb nepotřebujeme!!!
A třetí oblastí, kde se dá ušetřit je veřejná správa (státní správa a samospráva). Samosprávné kraje v České republice vznikly 1. lednu 2000 a po dvacetipěti letech lze konstatovat, že 13 krajů + Praha jsou příliš drahým experimentem. Kraje jsou svou velikostí, počtem obyvatel a daňovou výtěžností nevyvážené a podle expremiéra vlády ČR A. Babiše, jsou i semeništěm korupce! Podle údajů ministerstva financí spotřebovaly kraje v roce 2015 na svoji činnost téměř 9 miliard Kč, přičemž na platy krajských zaměstnanců bylo potřeba 3,4 miliardy korun. Za roky 2011 – 2015 nás kraje stály cca 44 miliard korun. Dnes jsou již náklady na provoz krajů daleko větší.
Chceme-li být dobrými hospodáři ve svém státě, tak bychom se měli vrátit k osvědčenému zemskému uspořádání státu. Vzorem nám mohou být naši sousedi Rakousko a Německo, kde zemský princip správy státu je doveden téměř k dokonalosti. Jeden úředník veřejné správy zde připadá na 18 – 19 obyvatel. Zatímco v České republice je jeden úředník na 9 obyvatel, což svědčí o dvojnásobných nákladech na správu státu.
V našem případě vidím jako nejekonomičtější správní uspořádání České republiky ve vytvoření třech samosprávných zemí – Země české, Země moravsko-slezské a Prahy, jako samosprávného metropolitního regionu. Je potřebazrušit kraje a regiony soudržnosti a obnovit samosprávné země s vlastními zemskými sněmy. Pověřeným obcím odebrat agendu státní správy, která je pouze zatěžuje a přenést ji na obnovené okresy, které se v naprosté většině osvědčily. Nově zřízeným samosprávným zemím zvýšit rozhodovací kompetence, umožnit jim daňovou samostatnost a regionální rozvoj ve všech oblastech, včetně možnosti čerpání dotací přímo z Bruselu, tak jako je tomu ve spolkových zemích v Německu.
Jedním z problémů, který sužuje řadu občanů naší republiky je problém dluhové pasti, do které se dostali např. z důvodu ztráty zaměstnání při krachu firem či společností, ve kterých byli zaměstnáni a následně se jim nepodařilo uzavřít nový zaměstnanecký poměr, aby mohli dále splácet půjčky, které v minulosti uzavřeli. Potom nastupuje to nejhorší co je může potkat – exekuce jejich majetku. Jelikož v minulosti bylo exekutorské povolání nešťastně privatizováno, tak dnešní exekutory především zajímá jejich prospěch a jejich zisk. Zde vidím východisko a zajištění nápravy prostřednictvím podání návrhu zákona na zestátnění exekučních úřadů, kde by exekutoři pobírali plat a nebyli závislí na zisku.
Další problém, který by měl být zákonodárnou normou ošetřen je zákaz prodeje lesní, zemědělské a stavební půdy do zahraničních rukou, abychom jednou nezjistili, že většina půdy již patří zahraničním majitelům. Negativním příkladem benevolentní politiky v této oblasti jsou nejen západočeské Teplice, kde arabští investoři skupují půdu, aby zde pro své soukmenovce stavěli arabské vesnice a sídliště. Již dnes máme v ČR čtyři mešity (Praha, Brno, Teplice a Karlovy Vary) a více jak deset muslimských modliteben a lze jen konstatovat, že tyto jsou základnou pro plíživou islamizaci naší země, kterou zásadně odmítám!
Proto jsem pro uzákonění zákazu propagace islámské ideologie v České republice, neboť islám je ve své podstatě rasistickou ideologií, která se skrývá za náboženstvím, neboť propaguje nerovnost žen a smrt pro jinověrce!!! Takovou zvrácenou ideologii nelze na našem území trpět a její výskyt je potřeba trestně stíhat a fanatické hlasatele této ideologie je nutné z České republiky vyhostit!!! Nesmíme si nechat líbit vyhrožování tipu: „Až nás zde bude více, pak s vámi zatočíme, pak vás vyženeme nebo podřežeme!!!
V současnosti není Česká republika připravena čelit skutečnostem, kdy nepřátelský stát nebo neprůhledné firmy napojené na možné teroristy nebo nadnárodní monopoly se zajímají o koupi nebo převzetí, či podřízení našich strategických firem (např. pro distribuci plynu, nafty, vody, elektřiny či těžbu strategických surovin – zlato, uran, lithium, rubinium), a to za účelem získání vlivu na naše hospodářství, hospodářskou politiku našeho státu, s cílem ohrozit bezpečnost a hospodářskou suverenitu naší republiky. Z těchto důvodů je nutné pečlivě sledovat příchozí zahraniční investice s ohledem na možný negativní dopad na naši národní bezpečnost. Energetickou infrastrukturu státu je nutné chránit před cizími vlivy a před zcizením. Proto podpořím návrh (bezpečnostního) zákona, který tato rizika ošetří a zamezí ohrožení České republiky a jejich zájmů.
Také budu prosazovat vytvoření legislativního rámce, který by umožnil vytvoření finančního rezervního fondu České republiky, kam by plynuly zisky ze státních a polostátních firem. Podobné rezervní fondy má řada vyspělých západoevropských zemí a dokonce i Ruská federace. Přitom staré přísloví říká: „Pamatuj na zadní kolečka“, což znamená mít vždy rezervy v záloze!
Současné vedení ČNB vytváří nové zlaté rezervy, když ty původní byly za guvernéra Tošovského pod cenou prodány. To je v pořádku. Ale záhadou mi je, proč to nakoupené zlato skladujeme v Londýně a nikoliv v ČR! Proto budu prosazovat aby zlaté rezervy našeho státu byly deponovány na území České republiky.
Řada tuzemských, ale i zahraničních komentátorů charakterizuje Českou republiku jako velkou montovnu. Zahraniční firmy i nadnárodní korporace každý rok z České republiky vyvádějí do zahraničních bank stovky miliard korun v dividendách, aniž by je u nás zdanily. Známá ekonomka doc. Ing. Ilona Švihlíková charakterizuje tento stav jako koloniální podřízenost. Proto v souladu s jejími doporučeními prosazuji vznik zákonné normy, která by stanovila zdanění vytvořených dividend s tím, že část zisků zahraničních firem by se musela povinně investovat v České republice do rozvoje technické infrastruktury našeho hospodářství!
Zároveň je nutné si zákonnou normou stanovit národní zájmy, vypracování dlouhodobé vlastní vize (představy) rozvoje republiky (např. dlouhodobý plán výstavby bytů, dálnic, modernizaci železnic, nových bloků v jaderných elektrárnách, atd.), stanovení priorit, vymezení časového rámce k jejich uskutečnění, včetně stanovení zdrojů a cílových oblastí.
Jedním z prvních úkolů pro zabezpečení našeho státu bude opětné zajištění potravinové soběstačnosti České republiky, a to zejména významnou podporou našich zemědělců, tak jak je to běžné v západoevropských zemích. S tím souvisí i státní podpora ochraně životního prostředí a vodních zdrojů, neboť naše krajina vysýchá a voda se tak stává strategickou surovinou. Z privatizované vodní zdroje a soustavy je nutné bezpečnostním zákonem vrátit do správy našich měst a obcí, aby zisky neodcházely do ciziny, ale byly investovány do vodárenské sítě.
Jelikož Moravané nejsou v České republice uznávání jako národ, ani jako národnost, tak jako roduvěrný Moravan budu požadovat zákonné uznání moravské národnosti a její zrovnoprávnění s českou. Navrhnu novelu zákona o národnostech, neboť v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky je v článku 3, v odstavci 2. uvedeno: „Každý má právo svobodně se rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoliv ovlivňování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování“. Není žádného důvodu, proč bychom se měli stydět za svoji moravskou národnost!!
Rovněž připravím novelu zákona o státních symbolech, neboť dosavadní státní hymna reprezentuje pouze západní část republiky, Zemi českou. O Moravě, natož o moravském Slezsku v ní nejsou žádné zmínky. Nedávno mi jeden známý řekl: „Nezdá se vám komické zpívat na Moravě, že Země česká domov můj, když jsem se narodil v moravském Prostějově? A proč máme ve vlastní zemi opěvovat zemi sousední? To si doposud tohoto anachronismu ještě nikdo nevšiml? Proč nemáme jako druhou sloku státní hymny zlidovělou píseň Moravo, Moravo?“ Proto v rámci novely zákona o státních symbolech navrhnu jako druhou sloku státní hymny právě první sloku písně Moravo, Moravo. Obyvatelé Moravy na to mají plné právo!
V zahraniční politice našeho státu budu iniciovat otevření jednání naší vlády (společně s vládou Slovenské republiky) s vládou Spolkové republiky Německo o vyplacení německých válečných reparací z II. světové války, které nám byly přiřknuty. České republice ani Slovenské republice, nebyly doposud žádné reparace uhrazeny!
Abych svou představu práce v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky mohl navrhnout, iniciovat, prosazovat a uskutečnit, tak jsem se rozhodl kandidovat v letošních volbách jako kandidát za hnutí Stačilo!
Proto se na Vás vážení občané a voliči obracím s žádostí a prosbou o podporu v nastávajících parlamentních volbách a za každý Váš hlas předem děkuji. Více se o mně dovíte na mých webových stránkách www.petrmichek.cz
S volebním heslem NORMÁLNÍ JE POMÁHAT
Vás zdraví
Mgr. Petr Michek.