Heslo Angely Merkelové „Zvládneme to“, dnes již neplatí. Její pozvání pro imigranty, v jehož důsledku jen v loňském roce dorazilo do Německa více jak milion imigrantů, přineslo občanům v Německu pocit bezmoci, strachu i obav o své blízké, neboť v důsledku nárůstu kriminality a trestných činů páchaných imigranty se už ve vlastním státě necítí být v bezpečí.
Titulky z novin hovoří jasnou řečí: Kancléřka proti odmítání muslimských uprchlíků, Merkelová: Masa běženců nás zaskočila, Islám bude patřit k Německu, Kdybychom vrátili čas, Vídeň už staví hraniční bariéru s Maďarskem, Neignorujte voliče, vzkázala CSU Merkelové, Trůn se chvěje, Evropané: Migranti si jdou pro dávky, Seehofer dal Merkelové nůž na krk, Seehofer: Kancléřčina sebekritika nestačí, Po Německu se pohybuje přes milion neúspěšných žadatelů o azyl, Kancléřčina CDU v Berlíně ztratila, Rudočerný debakl v Berlíně, hodnotí volby tisk, atd., atd.
Němečtí voliči potrestali kancléřku za její vstřícnou politiku vůči imigrantům již v pátých volbách do zemského sněmu a její CDU neustále ztrácí přízeň voličů, kteří jsou denně konfrontováni s tvrdou realitou. Prohra CDU v Berlíně naznačuje, že Angele Merkelové v politice „zvoní hrana!“
Naopak protiislámská a protiimigrantská Alternativa pro Německo (AfD), která odmítá masovou imigraci muslimů do Německa, stálé získává nové příznivce a sympatizanty a dnes sedí její zástupci již v deseti zemských sněmech. AfD se tak definitivně etablovala jako nové politické seskupení – nová politická strana s jasným pravicovým programem odmítajícím vstřícnost kancléřčiny CDU vůči imigrantům.
Zdá se, že kancléřčiny vstřícnosti vůči imigrantům má dost i konzervativní většina evropské společnosti. Za všechny protesty lze jmenovat otevřený dopis kancléřce od představitele rakouské šlechty barona Dr. Jur. Norberta Freiherr van Handela, který se kancléřky ptá: „Kdo Vás opravňuje ničit svou politikou identitu Evropy? Kdo Vás opravňuje přeměňovat Německo v zemi nejistoty s hořícími azylovými domy, znásilňováním a stoupající kriminalitou cizinců? Kdo Vás opravňuje paní Merkelová, svou politikou destabilizovat i sousedící státy – Rakousko, Chorvatsko, Slovinsko, Jižní Tyrolsko, atd.? Kdo Vás opravňuje paní Merkelová, společně s panem Schäublem si brát zodpovědnost za to, že miliardy peněz evropských daňových poplatníků se utápí v Řecku, ačkoli zároveň tyto peníze nejdou řeckým lidem, nýbrž německým a francouzským bankám, jako sanace jejich politiky krachu?, atd., atd.
Jste opravdu hrdá na to, že jste nejvyšší odpovědnou za rozpad míru v Evropě, v Evropské unii a především za rozpad kulturní identity našeho kontinentu?“
Východoevropské země Evropské unie, Polsko, Slovensko, Česká republika a Maďarsko, známé jako země Visegrádské čtyřky (V4), které nejhlasitěji odmítají přijmout Merkelovou prosazované kvóty imigrantů na svá území, neboť mají oprávněné obavy o osudy svých zemí. Společně odmítají podporovat řízenou islamizaci Evropy, neboť ze svých vlastních dějin mají s islámem a jeho rozpínavostí špatné zkušenosti a nehodlají si je zopakovat pod rouškou multikulturalismu!
Bývalý španělský premiér José María Aznar kdysi řekl: „Jsem proti multikultuře. Multikulturalismus rozděluje a oslabuje naše společnosti. Multikulturalismus neprodukuje toleranci ani integraci“. Jeho důsledky dnes lze vidět jak v Norsku, Švédsku či Holandsku, tak i ve Francii, Velké Británii, Německu i v sousedním Rakousku, kde již dnes údajně existuje cca 200 mešit!!!
V Rakousku původně imigranty vítali a byli k nim křesťansky vstřícní. Nyní po špatných zkušenostech s nimi změnili názor a současný šéf opoziční Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz Christian Strache v deníku Tiroler Tageszeitung prohlásil: „Rakousko by mělo požádat o vstup do Visegradské skupiny, neboť Visegradská skupina tvoří v Evropské unii protipól k politice německé kancléřky Angely Merkelové“.
„Dosud se v Evropské unii přijímaly různé dohody mezi Německem a Francií, které ostatní museli spolknout“, řekl Strache. V posílené Visegradské skupině vidím šanci na reformu EU“.
O možném rozšíření Visegradské skupiny a vzniku „unie uvnitř EU“ mluvil nedávno i kandidát FPÖ na prezidenta Rakouska Norbert Hofer s prezidentem České republiky Milošem Zemanem během své návštěvy v Praze. Oba politici se shodli, že by tím střední Evropa získala silnější hlas a váhu, a to nejen v Evropském parlamentu. Bohužel jejich stanovisko bezdůvodně odmítl premiér České republiky Bohuslav Sobotka!
Jsem přesvědčen, že Hofer a Zeman mají pravdu a domnívám se, že skupina zemí sdružených ve V4 by mohla být v budoucnu rozšířena nejen o Rakousko, ale také o Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko, Makedonii i Černou Horu, a rovněž by se dalo uvažovat i o členství Rumunska a Bulharska, které se rovněž potýká s imigrační vlnou.
Takovéto společenství zemí, jejichž představitelé by spolupracovali, by bylo alternativní protiváhou vůči současnému diktátu a hegemonii Německa a Francie v EU a mohlo by kvalitativně přispět k reformě Evropské unie.
A na závěr jeden vtip z naší republiky. „Není pravda, že Česká republika odmítá přijímat uprchlíky. Naopak přijmeme s radostí každého pracovitého Belgičana, Němce, Holanďana, Švéda, Nora, Rakušana či Francouze, kteří budou před náporem imigrantů utíkat ze svých zemí“.
Mgr. Petr Michek