POLITIKA JE PRO MĚ

URČITOU FORMOU TERAPIE

Czechia nebo Česká republika?

Naši politici se opět blýskli!!! Vymysleli jednoslovný název pro Českou republiku – Czechia a

očekávali uznání. Dočkali se opaku. Zpráva o Czechii oblétla svět, ale svět se baví na náš účet.

Jsme srovnáváni s Čečenskem!

Ani doma nezabodovali. Jen se jim podařilo opět zviditelnit pražský centralismus a hegemonii

několika vyvolených, kteří jsou dočasně zvoleni do svých funkcí.

Po rozdělení Československa – České a Slovenské federativní republiky k 31. prosinci 1992 řada

občanů předpokládala, že bude přijat nový název státu, který bude respektovat a akceptovat název

dvou největších historických zemských celků Čech a Moravy, a že vznikne Česko­Moravská

republika, jinak Českomoravsko, a že v novém státě bude obnoveno zemské uspořádání státu,

které totalitní režim zrušil k 31. prosinci 1948.

V devadesátých letech dvacátého století bylo navrhováno obnovení zemské samosprávy České

země, Moravskoslezské země a jako třetí subjekt bylo navrhováno vytvoření Metropolitního

regionu Prahy (se začleněním okresů Praha – východ a Praha – západ, aby se v budoucnu velká

Praha měla kam rozšiřovat). Další alternativou územně správního členění našeho státu bylo

vytvoření čtvrté samosprávné země se sídlem v Ostravě, která by byla územně identická s povodím

řeky Odry na území naší republiky. Česká většina v tehdejší České národní radě, dobře míněné

návrhy poslanců z Moravy a z Moravského Slezska, vždy zamítla.

Při projednávání znění současné Ústavy České republiky (v parlamentních výborech), která byla

přijata Ústavním zákonem České národní rady dne 16. prosince 1992, byly pozměňovací návrhy

Moravanů k názvu státu (Česká a Moravská republika, Českomoravská republika), majoritou

českých poslanců odmítnuty. Těžce prosazeným kompromisem bylo znění úvodní věty v

Preambuli Ústavy:

„My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného

českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české, i státnosti

československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku……“.

Druhým dosaženým kompromisem v Ústavě byla citace článku 99., že Vyššími územními

samosprávnými celky jsou země nebo kraje, což o několik let vláda ODS navrhla z Ústavy

vypustit a ponechala tam pouze kraje. Proto dnes máme 14 Vyšších územních samosprávných

celků – krajů, které jsou na provoz příliš drahé, neboť jsou nevyvážené jak rozlohou, tak i počtem

obyvatel i ekonomickým výnosem a de facto kopírují komunistické krajské uspořádání z roku

  1. Dnešních 14 krajů na tak malou republiku je příliš drahým luxusem!!!

Bývalí politici Miroslav Macek i Petr Pithart se po letech nechali slyšet, že odmítnutí obnovy

zemského uspořádání státu byla velká chyba!!!

A nyní po Česku, které se ani náhodou nevžilo, zejména na Moravě a ve Slezsku, máme zde

Czechii, která může prezentovat pouze západní část naší republiky Čechy – Česko, ale ne Moravu

a Moravské Slezsko!!! V roce 1992 bylo zdůrazňováno, že název státu Česká republika zahrnuje

nejen Čechy, ale i Moravu a Moravské Slezsko, a také proto Ministerstvo pro místní rozvoj získalo

na propagaci názvu nového státu ­ České republiky, více jak jednu miliardu korun.

Paradoxem dějin je skutečnost, že název Czechia propagují i dva politici z Moravy, pánové B.

Sobotka a L. Zaorálek! Patrně to svědčí o jejich neznalosti historických souvislostí, ztrátě identity

s rodným krajem a s jejich integrací a asimilací do Pražské kotliny.

Spisovatel Karel Čapek na počátku dvacátých let minulého století prohlásil, že název

Československo je nešťastný, neboť evokuje dualismus a do budoucna předpověděl rozdělení

Československa, což se po 74 letech k 31. prosinci 1992 stalo. Nutno ovšem podotknout, že k

rozdělení ČSFR došlo protiústavním způsobem, neboť podle tehdy platných zákonů k rozdělení

republiky mohlo dojít pouze na základě vypsání všelidového referenda, což se nestalo. De jure tak

Československo existuje dodnes!!!

První Československá republika sestávala z pěti historických zemských celků – Čech, Moravy,

Moravského (dříve Rakouského) Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Všechny uvedené země

byly v dávné minulosti součástí Moravské říše, a tak Karel Čapek přišel s nápadem pojmenovat

nově vzniklou republiku Velkou Moravou (anglicky Great Moravia). Škoda, že se jeho názor na

pojmenování státu nepodařilo prosadit. Mohli jsme si ušetřit pomlčkovou válku ve Federálním

shromáždění, rozpad Československa i dnešní ostudu s Czechií.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zkráceně Spojené království nebo Velká

Británie) je parlamentní monarchií, která je složena ze čtyř historických zemí – Anglie, Skotska,

Walesu a Severního Irska a nikdo si netroufne navrhnout jednoslovné označení, např. Anglie.

Politik, který by s podobným návrhem přišel, by se nejen znemožnil, ale navíc i zesměšnil!

Dvojslovné názvy států jako Velká Británie, Nový Zéland, Bosna a Hercegovina nebo Jihoafrická

republika jsou historicky zažité a jejich představitelé nemají potřebu za každou cenu hledat

jednoslovný název pro svůj stát. Stejně tak by to mělo být i u představitelů České republiky!

Bohužel tomu tak není.