POLITIKA JE PRO MĚ

URČITOU FORMOU TERAPIE

Tradice moravských Vánoc a hrozba islamizace Evropy

Čtyři neděle před vánočními svátky nám začíná období adventu (z lat. adventus = příchod). Je to začátek liturgického roku a předvánoční období očekávání Narození Páně – Spasitele, čas duchovní přípravy na Vánoce a doba rozjímání. Dříve byly v adventu zakázány lidové zábavy, tanec i zpěv, aby se lid nerozptyloval.

Dnes si lidé dělají nebo kupují adventní věnce se čtyřmi svícemi (v minulosti jich bývalo i šest a Ambroziánský ritus Milánské arcidiecéze slaví šest adventních neděli dodnes) a každou neděli si rozsvítí jednu svíci (svíci proroků, betlémskou, pastýřskou a čtvrtá svíce se nazývá andělskou a představuje mír a pokoj).

Vánoce patří spolu s Velikonocemi a s Letnicemi mezi tři nejvýznamnější křesťanské svátky. Slovo Vánoce patrně vzniklo z německého slova Weihnachten – svaté noci a jsou to křesťanské svátky, kdy si připomínáme narození Ježíše Krista v Betlémě.

V každé křesťanské zemi, a že jich je požehnaně, vznikly specifické a tradiční zvyky a tradice slavení Vánoc.

I Morava má své adventní a vánoční lidové tradice, a také i moderní zvyky. Na svátek sv. Barbory (4. prosince) řežeme větvičky keřů či stromů, nejčastěji třešní, tzv. Barborky, aby nám do Štědrého dne rozkvetly a do domu přinesly štěstí.

V předvečer svátku sv. Mikuláše (6. prosince) obchází sv. Mikuláš s andělem a s čerty rodiny s dětmi, kde naděluje dárky a sladkosti.

V době adventní si vyzdobujeme svá obydlí jmelím, které nám má podle tradice přinést do našich domovů štěstí, radost a lásku a naše rodiny má ochránit od zlých čar a kouzel. Podle Keltů nám jmelí má zajistit také plodnost, aby naše rodiny byly plné dětí, neboť ty jsou zárukou, pokračování rodu i národa.

V této době hospodyně pečou vánoční cukroví, aby se uleželo a o Vánocích bylo co nabídnout dětem i hostům. V dávné minulosti mělo pečení cukroví přispět k oslavám slunovratu, kdy bylo používáno k obřadní a k ochranné funkci, zatímco dnes již slouží jako sladký doplněk při slavnostním setkání rodiny a přátel.

V dnešní době děti dostávají od rodičů nebo od Mikuláše adventní kalendář, kde je pod každým dnem, jako odměna, schována malá čokoládka, coby symbol postní doby.

Další novodobou a moderní tradicí je výzdoba domovů vánočními věnci, kyticemi a hvězdami. Nejznámější hvězdou je tzv. Moravská hvězda s 26 červenými a žlutými hroty, která má svůj původ v Ochranově, kam ji přinesli moravští protestantští emigranti v 17. století. Byli to převážně členové Jednoty bratrské, které v zahraničí nazvali Moravskými bratry. Ti při své misijní činnosti roznesli po světě i symbol Moravské hvězdy.

Od poloviny 19. století si zdobíme vánoční stromky a stavíme si jesličky nebo miniatury Betléma, kde se ježíš Kristus narodil.

Hospodyně pečou vánočky a na svátečním stole nesmí chybět mísa s ovocem, která má skrytý a hluboký význam. Má symbolizovat tichou modlitbu za dobrou úrodu v příštím roce. Ale to již dnes patrně málokdo ví.

Od roku 1986 se v předvánoční době zapaluje v Betlémě světlo, jehož plamínek je pomocí dobrovolníků, v našen státě pomocí skautů a skautek, rozšiřován do všech zemí světa i do našich domácností jako Betlémské světlo.

Tradice adventního období a Vánoc jsou stále živé a inspirují i dnes řady umělců. Čas adventu a Vánoc je ústředním motivem pátého dílu Antalogie moravské lidové hudby, který je věnován právě vánočním koledám. Zuzana Lapčíková sebrala Moravské písně adventu a Vánoc. A znovu byla objevena a hraje se Moravská mše vánoční – Čuj Miko, čuj, kterou složil moravský hudební skladatel Josef Schreier. Její provedení se uskuteční v Brně dne 15. prosince 2015 v Besedním domě, ale již dnes je představení beznadějně vyprodáno.

Počínaje 19. stoletím, tak se před Vánocemi posílaly pohlednice s vánočním a novoročním přáním všeho dobrého. Dnes už tento zvyk vytlačuje rychlejší internet, kde stačí napsat přání, uvést e-mailovou adresu a jedním ťuknutím na klávesnici přání odešleme adresátovi. A nestojí to ani pohlednici, ani poštovné, které dnes činí již 13 Kč. Přesto ale vycházejí poštovní známky s vánoční tématikou a znějí vánoční písně a koledy. Nejznámějšími jsou např: Tichá noc, Narodil se Kristus Pán, Nesem vám noviny, Veselé vánoční hody, Půjdem spolu do Betléma, Pásli ovce Valaši, Štědrý večer nastal, atd. Z moderních písní jsou oblíbené písně Vánoce, Vánoce přicházejí a Rolničky, rolničky.

Slavnost Narození Páně se slaví vždy 25. prosince, ale již v předvečer, t.j. 24. prosince na Štědrý den, se lidé obdarovávají dárky (které dětem nosí Ježíšek). Dárky se rozbalují až po štědroveční večeři, ke které bývá velmi často rybí polévka a smažený kapr s bramborovým salátem. V minulosti bývala k večeři i ovocná omáčka s vánočkou a nebo hrachová kaše. Kdo se ten den postil, tak měl naději, že uvidí „zlaté prasátko“, které svým potomkům, na zeď pomocí zrcátka, vykouzlili rodiče nebo starší sourozenci.

Po štědrovečerní večeři se rozbalují dárky, koštuje se cukroví a díváme se na nové vánoční pohádky. To vše patří k vánoční tradici i pohodě. V minulosti, zejména ti starší v rodině, si sedli ke kartám a hráli karetní hry. Ale i karbaníci většinou museli poslechnout a hru přerušili, aby mohli jít s celou rodinou na „půlnoční vánoční mši“. Na tu chodí dnes i lidé, kteří celý rok o kostel ani nezavadí. Patří to ke koloritu Vánoc a k vánočním zvyklostem a tradicím.

V dalších svátečních dnech se navštěvují příbuzní, spřátelené rodiny a na sv. Štěpána chodí, tak jako v minulosti, koledníci, kteří zpívají koledy, vinšujou stálé zdraví a prosí o koledu.

A zde by se slušelo, vážení čtenáři, popřát Vám radostné prožití svátků vánočních a stálé zdraví v novém roce.

Ale jaksi mi to nedá, abych se ještě nezmínil o nebezpečí, které hrozí, že Evropa již nebude Evropou národních států s nepřebernými kulturními zvyky a tradicemi, ale že se v budoucnu rozplyne v islamizované Evropě, ke které má již mnoho evropských zemí nakročeno.

Evropská unie se dnes skládá z 28 zemí a další se hlásí s žádostí o přistoupení. Nejedná se jen o Turecko či některé balkánské státy. Ve výhledu mají být i státy severní Afriky a z blízkého východu, kde se převážně mluví arabskými dialekty a převažuje islámské náboženství různých směrů, které se navzájem potírají a proti sobě bojují (vahábisté, šiité, sunnité a pod.)

Přitom v dnešní Evropské unii, která má přes 500 miliónů obyvatel, již dnes žije cca 50 miliónů muslimů, kteří se ani v třetí generaci nestačili asimilovat a naopak se jejich potomci radikalizují a zapojují se do teroristických komand (viz. útoky muslimských radikálů v metru v Madridu, v Londýně, nebo letošní útoky v Paříži na redakci novin Charlie Hebdo či poslední útoky na navštěvníky v pařížském koncertním klubu Bataclan).

Neuvážený výrok a pozvání německé kancléřky Merkelové, která sdělila světu, že imigranti jsou v Německu vítáni způsobil, že na cestu do Německa a dalších bohatých evropských zemí se vydaly sta tisíce běženců z mnoha zemí, kteří očekávají, že zde obdrží byt a štědré sociální dávky. O práci zájem nemají, protože nemají povětšinou žádné vzdělání a neznají místní jazyk. Kolem 30% jsou to Syřané a Iráčané s rodinami a dětmi, kteří prchají z tureckých záchytných táborů, ale 70% imigrantů jsou mladí mužové z různých islámských zemí, které můžeme označit za ekonomické migranty.

Do Německa letos dorazí více jak jeden milion běženců a místní obyvatelstvo začíná reptat a bát se o svoji bezpečnost. Ve Švédsku, v Norsku a stejně tak i v Německu stoupla trestná činnost, zejména znásilnění žen, na kterém se více jak z 90% podílejí právě muslimští mužové, kteří odmalička jsou vedeni k tomu, že žena je podřadný tvor.!?! A podle informací výzvědných služeb může v příštích letech do Evropy dorazit i několik dalších miliónů migrantů.

Přitom je známo, že na masakrech v Paříži se podíleli i někteří migranti, kteří letos prošli Evropou a hned se zapojili do teroristických akcí v Evropě. Proto mají pravdu bezpečnostní experti, kteří tvrdí, že Evropa je obsazována mladými muslimy, kteří mají ve vhodnou dobu vystoupit a se zbraní v ruce nastolit chalifát, tak jak to již ve své propagandě uvedl mluvčí Islámského státu.

Arabští běženci, kteří se domáhají vstupu do Evropy nemají zájem na své integraci do evropské společnosti, nechtějí sdílet naši kulturu a nechtějí být jedněmi z nás. Oni chtějí aby se naše kultura a naše životy a evropská společnost přizpůsobila jejich uvažování, jejich náboženství a jejich zvykům. V řadě západních měst již dnes existují čtvrtě, kam se policie bojí vstoupit, a kde skrytě vládne právo šaria.

Naši vstřícnost, pomoc, soucit a milosrdenství považují za naši slabost. Jsou přesvědčeni, že žena je meněcený tvor a že v koránu jsou návody jak vše vyřešit. Co kdysi řekl Mohamed, tak to je pro ně svaté!?! Podle koránu jsme jenom jejich služebníci, zatímco oni jsou nám nadřazeni!?!

Olomoucký rodák, dramatik, prozaik a překladatel Benjamin Kuras, který od roku 1968 žije ve Velké Británii, dlouhodobě varuje před opouštěním principů, na kterých vznikla západní civilizace. O nebezpečí islamizace Evropy promluvil mimo jiné i 19. října 2015 v Praze na konferenci pořádané v parlamentu České republiky.

Mimo jiné varoval, že západní kultura sama sobě připravuje vlastní konec tím, že se od samého počátku nebrání důsledným uplatňováním stejných zákonů pro všechny, protože ztratila víru ve skvělost své vlastní kultury a civilizačních úspěchů.

Cesta šíření islámu je vždy stejná. Určitá skupina muslimů odejde či emigruje do dané země. Po čase požádají, aby je mohla následovat i jejich početná rodina a vytvářejí vlastní enklávu. Dalším požadavkem je postavení mešity, která je duchovním centrem islamizace a v mnoha případech i centrem odporu proti místním národním autoritám (viz případy ve Velké Británii, Francii, Belgii, v Rakousku atd.). Muslimky mají v průměru 7- 8 dětí (zatímco na Evropanky v průměru připadá pouze 1,3 dítěte), a tak po určité době dochází k nárůstu jejich populace. Následně požadují zavedení svého zvykového práva či přímo ve svých enklávách a ve městských čtvrtích praktikují právo šaria a posléze požadují vytvoření nové a vlastní muslimské země a původní obyvatelstvo nutí ke konverzi k islámu nebo k vystěhování!!!

Myslíte si, že to není pravda? A co případ Kosova, kam byli v minulosti přijati muslimští Albánci! Jelikož porodnost jejich žen byla 2 – 3 krát větší než místních Srbů, tak se během několika desítek let jejich populace několikrát znásobila. Jejich neustále zvyšované požadavky vedly k občanské válce v bývalé Jugoslávii a k odtržení Kosova od Srbska. A země sdružené v NATO kosovkým Albáncům ještě pomohly, když jejich letadla bombardovala Bělehrad, aby Srbsko zastavilo boje proti kosovské povstalecké armádě, podporované USA, Německem, Velkou Británií, atd.

A kdo z vás ví, že dnešní muslimský Afganistán býval převážně budhistický, že dnešní muslimský Pakistán býval hinduistický a dnešní Libanon, že býval převážně křesťanský, zatímco dnes již zde převažují islamisté!!!

Nerad bych se dožil doby, kdy by moje děti či vnuci byli nuceni ke konverzi k islámu a denně se museli pět krát modlit směrem k Mekce, apod.

Jak tomu zabránit?

V prvním případě se musí Evropská unie naučit lépe a účinně chránit své vnější, tj. schengenské hranice. Nezvané hosty, kteří se odmítají zaregistrovat a požádat o azyl, okamžitě deportovat zpět do jejich výchozí země. Vzhledem k bezpečnostním rizikům a možnostem pronikání teroristů v řadách běženců do Evropy, není možné, aby se Evropou potulovaly staticíce migrantů – bezdomovců. Není možné, aby jim byly slibovány sociální výhody a vymoženosti, o kterých se nezdá místním bezdomovcům!!! Není možné preferovat nově příchozí před vlastním obyvatelstvem!!!

Osobám, které se odmítnou podřídit místním zákonům a zvykům sdělit stanovisko, že mohou využít naší demokracie k tomu, aby dobrovolně odešli do některé z cca 60 muslimských zemí, kde mohou požádat o azyl a sociální podporu. Malá Evropa má již dnes svou absorpční kapacitu naplněnou!

Důrazně musíme odmítnou servilní politiku Bruselu a Německa vůči migrantům, včetně kvót na přerozdělení statisíců migrantů do dalších evropských zemí. Nepředvídavost bezpečnostních rizik a politický amatérismus německé kancléřky Merkelové nesmí být důvodem k islamizaci Evropy. Co si doma uvařila, tak ať si doma také sní!!!

Ve vnitřní politice je nutné zvýraznit a urychleně podpořit význam spořádané rodiny a v sociálním systému zavést propopulační stimuly, aby v našich rodinách bylo normální mít tři, čtyři a více dětí. Jinač nebudeme mít šanci zabránit muslimskému etniku v islamizaci Evropy.

Ve školách je nutno klást důraz na vlastní dějiny a kulturu a děti vést k hrdosti na svůj původ, rodinu, národ a rodnou zemi. A k tomu patří i uchovávání a rozvíjení národních a křesťanských tradic a zvyků, k nimž především patří ty vánoční.

Radostné prožití svátků vánočních vám všem přeje

Petr Michek