S výrazy jako je exekuce neboli vykonávací řízení a exekutoři se v poslední době můžeme setkávat častěji, než tomu bylo v minulosti. Není se co divit, neboť zadluženost domácností v České republice se zvyšuje rok od roku a tím také roste počet vymáhaných dlužných částek soudními exekutory.
V České republice se rozlišují výkony rozhodnutí, které provádějí soudy samy a exekuce, které provádí samostatní soudní exekutoři. Mimo ně mohou exekuce také provádět finanční úřady a některé správní úřady.
Soudní exekutor je svobodné právnické povolání, které na základě exekučního řádu zajišťuje provádění exekucí. Soudním exekutorem může být jmenován občan České republiky, který je plně způsobilý k právním úkonům, má vysokoškolské právnické vzdělání, je bezúhonný, vykonal alespoň tříletou právnickou praxi a složil exekutorské zkoušky. Soudní exekutor je jmenován ministrem spravedlnosti až poté, co do jeho rukou složí slib.
Potom si soudní exekutor může zřídit svůj exekutorský úřad a provádět exekuce na základě pověření soudu. Kromě toho může sepisovat exekutorské zápisy a v souvislosti s exekuční činností poskytovat právní pomoc a brát do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci. Dále provádí dražby, autorizovanou konverzi dokumentů, zjišťuje a spravuje majetek v trestním řízení a doručuje písemnosti soudu. V současné době v České republice může být soudní exekutor soudem pověřen k provedení exekuce na území celého státu, bez ohledu na sídlo svého exekutorského úřadu.
Exekuce je nucený výkon exekučního titulu. Tím bývá např. vykonatelné rozhodnutí soudu, vykonatelný rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonavatelnosti, exekutorský zápis, vykonatelné rozhodnutí orgánu státní správy a územní samosprávy, nebo jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon. Exekuce spočívá ve většině případů ve vymožení peněžité částky od povinného (dlužníka) pro oprávněného (věřitele), případně v donucení ke splnění jiné povinnosti.
Exekuce se mohou vykonávat a zahajovat na základě zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), který byl již několikrát novelizován. Podle tohoto zákona jsou exekutoři sdruženi v Exekutorské komoře ČR a při výkonu své činnosti jsou vázáni Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutím soudu vydaným v exekučním řízení.
Ročně jsou v České republice zahajovány desítky tisíc exekucí. Ne všechny exekuce však probíhají podle zákona. V poslední době mezi veřejností převládá názor, že exekuce je státem podporovaná lichva. A ta je podle našeho práva trestným činem!!! Ani poslední změna exekučního řádu nepřinesla očekávaná zlepšení a narovnání systémové nerovnováhy mezi vymáháním pohledávek soukromým exekutorem a soudem, nebo ve vztahu k právům a povinnostem soukromého exekutora na straně jedné a dlužníka (povinného) na straně druhé.
Přestože současně dostupné statistiky vypovídají, že soukromí exekutoři nepřinesli významně vyšší efektivnost vymáhání pohledávek oproti soudům (přitom paradoxně mají k dispozici větší pravomoci než soudy), tak poslední novela ještě více omezila možnost provádění exekucí soudy!?!
Dalším problémem, který má vzestupnou tendenci, je porušování zákonů ze strany soukromých exekutorů. Srovná-li se četnost kárných řízení proti exekutorům s jinými právními profesemi, tak zjistíme, že podle údajů z let 2001 – 2009 existovala 15 % pravděpodobnost, že na exekutora bude v každém roce podána kárná žaloba. V případě advokátů a soudců byla tato pravděpodobnost pouze 2 %. Z výše uvedeného lze dovodit, že soukromí exekutoři porušují zákon podstatně častěji než příslušníci srovnatelných právních profesí. Příčina tohoto stavu je systémová a souvisí se způsobem výběru soudních exekutorů, neboť tito nemají povinnost absolvovat psychologické testy.
Nelze se divit, vždyť Exekutorská komora, která má dohlížet na své členy sama porušovala zákon. Centrální evidenci exekucí zprovoznila po mnoha urgencích, a to až za neuvěřitelných osm let od jejího ustanovení zákonem!!!
Plně se proto mohu ztotožnit se stanovisky organizace Iuridicum Remedium, která provedla analýzu systémových chyb na poli exekucí.
Cituji: „Ve světle pokračující ekonomické krize, která je doprovázena zvyšující se nezaměstnaností, je tedy stále urgentním úkolem hluboká reforma soukromých exekucí, která v exekucích vybaví soudy stejnými pravomocemi, jakým se těší soukromí exekutoři, zpřísní osobnostní požadavky na exekutorské čekatele, přesune rozhodování o odměně a hotových výdajích spojených s exekucí na soud, stanoví, že nařízení exekuce bude podléhat soudním poplatkům, ustanoví povinnost orgánů veřejné moci vymáhat pohledávky samy, zlepší přístup k informacím o exekucích přesunem vedení Centrální evidence exekucí z Exekutorské komory na stát a nakonec zavede povinnost exekutora uhradit státu náklady státem vynaložené za něj z titulu škody způsobené výkonem veřejné moci“.
„Bez výše uvedených úprav budou stále exekuce představovat pro určitou skupinu lidí jednoduchý zdroj příjmů (obchod s dluhy) a stále se budou zvyšovat počty lidí zahnaných do dluhové pasti, následky čehož ponese celá společnost (zvýšené náklady na sociální zabezpečení a pomoc, kriminalizace dlužníků atd.)“.
Možná, že nejlepším řešením jak zjednat nápravu v této oblasti bude zákonné zrušení profese soudních exekutorů a provádění exekucí ponechat nezávislým soudům, tak jak to bylo v minulosti.