Jste pro zrušení či ponechání každoročního zavádění letního času? Kdo s touto myšlenkou vlastně přišel jako první?
První kdo s touto myšlenkou na zavedení letního času přišel, měl údajně být v roce 1784 ve Spojených státech amerických Benjamin Franklin. Tehdy upozornil na možnost ušetřit náklady na svíčky využitím denního světla. V Evropě v bývalém Rakousko – Uhersku (tedy u v Čechách, na Moravě i ve Slezsku) byl letní čas zaveden během první světové války v letech 1915 a 1916. Podruhé byl zaveden během druhé světové války v roce 1940 a používal se až do roku 1949. Potřetí byl zaveden v Československu až v roce 1979. Jeho zavedení se odůvodnilo světovou energetickou a ropnou krizí a úspory se odhadovaly až na 10% vyrobené elektrické energie. Od té doby se letní čas používá dodnes.
V posledních létech ale sílí hlasy, které volají po jeho zrušení. Odpor proti střídání letního a zimního času narůstá postupně ve většině zemí Evropské unie a střídání letního a zimního času již zrušilo Rusko, právě kvůli problémům spousty svých občanů, které měli s adaptací na letní a zimní čas.
V roce 1996 Evropská unie vydala směrnici, kterou každoroční střídání změn času ustálila na jednom termínu pro celou Unii. K tomu bylo přistoupeno z praktických důvodů, aby se synchronizovaly jízdní řády mezi jednotlivými zeměmi. V případě používání jiných časů v jednotlivých zemích by mohla nastat situace, že by vlaky musely na hranicích stát i několik hodin. A tomu směrnice EU chtěla zabránit.
V roce 2007 si nechala Evropská komise vypracovat studii, z jejichž výsledků vyplynulo, že změny času nemají dopad na zemědělství. Tomu ale oponuje český senátor Petr Šilar, který připravuje evropskou petici za zrušení letního času a podotýká: „Problém vzniká především u lidí nad padesát let, u lidí na venkově, kteří musí dříve vstávat. Ti často dojíždějí do práce a se změnou času vstávají třeba ve tři ráno. Snižuje se i dojivost krav, změna času dělá problémy rovněž počítačovým expertům, kterým v operačních systémech najednou hodina chybí nebo přebývá. V období změny přibývá i dopravních nehod. Jarní i podzimní změna času se týká každého člověka po celý rok. Přechod z jednoho času na druhý způsobuje lidem problémy se spánkem, bolesti hlavy či únavu trvalejšího charakteru.
Naopak zastánci zavedení letního času argumentují úsporami zejména v energetice. To ale v globalizovaném světě už nemusí být pravda. „Analýzy úspor prováděné ve Francii nebo v USA ukázaly úspory v řádu setin procenta, zatímco statistiky z Austrálie překvapivě ukázaly dokonce navýšení spotřeby!?
Podle dalších průzkumů z různých evropských států nemá zavedení letního času na spotřebu energie vliv. Naopak prokazatelný je negativní dopad na zdraví lidí“, řekla senátorka Roithová. A stejná žena dodala: „Česká vláda může zrušit střídání času jednoduchou legislativní novelou, neboť Evropská unie nyní státům nepřikazuje mít zimní nebo letní čas. Pokud bude mít zákon tříletý odklad účinnosti, bude to dostatečný prostor k přípravě. Vláda České republiky by tak mohla povzbudit i vlády ostatních zemí EU, aby nesmyslné střídání letního a zimního času konečně zrušily“.
A proto na základě výše uvedené jsem pro zrušení letního času, neboť lidské zdraví je mi přednější, než nesmyslné setrvávání na přežilém reliktu minulosti.