Ve středověku uděloval panovník městům i obcím právo trhu. Čím více trhů bylo městům a obcím panovníkem uděleno, tím větší byla jejich vážnost, neboť trhy umožňovaly domácím i přespolním řemeslníkům a sedlákům prodej i směnu jejich výrobků. Města, obce, řemeslníci i sedláci byli spokojeni, neboť každý na tom vydělal. Pravidelné konání trhů přispívalo k prosperitě obyvatel daného místa i jeho okolí, neboť naplňovalo jejich peněženky.
S blížícím jarem se začínají v našich městech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku znovu otevírat tzv. farmářské trhy, které v posledních letech doslova zažívají renesanci a navazují tak na dávno zapomenuté historické trhy. V Brně např. přežilo tržiště na Zelném trhu, které má staletou tradici a je vyhledávanou turistickou atrakcí, kterou Brnu závidí i Pražené, kteří zavítají do moravské metropole.
V samotném Brně ovšem vznikají farmářská tržiště i na dalších místech ve středu města (např. v Kotlářské ulici) i v jeho okrajových částech (např. v Medlánkách). Začínají se také objevovat kamenné prodejny, které nabízejí bio potraviny, čerstvou zeleninu, ovoce a další zemědělské produkty.
Nejinak je tomu i v Praze, kde dominují farmářské prodejny rodiny Němcovy. Podobně je tomu v Plzni, Hradci Králové, v Ostravě a v řadě dalších měst. Zde se trhy obnovují na místních náměstích a v nových sídlištích vznikají i na prostranstvích vedle nákupních center a velkoprodejen. Při jejich obnově se angažují místní radnice, regionální agrární komory, Státní veterinární správa i hnutí Duha.
Tržiště mají své tržní řády i kodex farmářských trhů a Státní veterinární správa přispěla svým „Desaterem“, které určuje, za jakých podmínek mohou chovatelé prodávat živočišné produkty i zvířata z vlastních chovů a co vše je nutno při prodeji tohoto zboží dodržovat. Dodržování daných pravidel při prodeji těchto produktů kontrolují inspektoři místně příslušných krajských veterinárních správ a kupující tak mají zajištěnu nezávadnost nabízených živočišných produktů i živých zvířat.
Farmářská tržiště i farmářské prodejny nabízejí nejen mléko a mléčné výrobky, maso a potraviny živočišného původu z domácích chovů, vajíčka, uzeniny, čerstvé ryby, pečivo, víno, med, houby nebo řemeslnické výrobky, ale také čerstvé ovoce či zeleninu, která v daném období dozrává. A také nesmíme zapomenout na květiny, kterých zde bývá velký výběr. Pro obyvatele měst je to výhodná možnost nakoupit si čerstvé potraviny a pro řemeslníky a místní zemědělce je to výborné odbytiště jejich produktů.
Každé tržiště má svoji historii, svůj vlastní „genius loci“, který dodává danému místu nezaměnitelný kolorit a vytváří tak nejen příjemné nákupní prostředí pro zákazníka, ale svým způsobem dotváří i městská prostranství, určená pro tento účel prodeje.
Proto všem zřizovatelům i prodejcům farmářských trhů, patří velké poděkování za jejich práci a možnost nákupu zdravých potravin, který je mnohdy spojen s nevšedními zážitky, které tržiště poskytují. Pro mnohé z nás je pak po létech „fenomén“ tržiště, vzpomínkou na dětství, neboť právě na tržišti jsme jako děti poprvé uviděli králíka, ovečku či kůzlátko.