Mgr. PETR MICHEK

POLITIKA JE PRO MĚ

URČITOU FORMOU TERAPIE

Senioři v ČR a jejich důchody.

Podíváme-li se v poslední době na novinové titulky, tak se dozvíme, že podle ministerstva financí – česká ekonomika je v dobré kondici. Další titulek ovšem hlásá, že čtvrtina Čechů žije od výplaty k výplatě. Ale jak jsou na tom Moravané a Slezané, to už se nedovíme.
V České republice je dnes (roku 2016) cca 2,38 milionu důchodců, z toho je cca 924 tisíc mužů a cca 1,46 milionu žen. Za posledních deset let se počet penzistů zvýšil o cca 430 tisíc lidí, což znamená, že se počet důchodců každý rok zvyšuje, neboť do penze odcházejí silné poválečné ročníky. Předčasnou penzi pobírá dnes cca 599 tisíc osob. Průměrný důchod dnes činí cca 11 441 korun, zatímco průměrný plat se blíží k částce cca 29 000 Kč, takže sociální nůžky se stále rozevírají. Ovšem co je horší, že cca 5700 seniorů má důchod menší než 3000 Kč, takže moc důvodů k radosti nemají.
A jak se dnes v ČR tvoří základ pro pobírání starobní penze? Ten je pro každého občana, který splňuje zákonné podmínky stejný ve výši 2280 Kč. Další část důchodu se potom odvíjí od počtu odpracovaných let, délky pojištění a výše výdělku, z něhož se odvíjela a odváděla částka na důchodové pojištění. Jak bylo již výše konstatováno, tak je dnes průměrný důchod v ČR ve výši 11 441 Kč a nejnižší důchody nedosahují 3000 Kč, ale nejvyšší důchod, který bere v republice pouze jediný člověk je 100 tisíc Kč a asi 90 seniorů pobírá důchod v rozmezí 40 – 90 tisíc korun.
V prosinci roku 2016 vyplatila Česká správa sociálního zabezpečení 567 důchodů lidem, kterým bylo více jak sto let. Jednalo se o 491 žen a pouze o 76 mužů. Zajímavostí je, že nejvíce stoletých občanů žilo v Praze (103 osob), v Jihomoravském kraji (87 osob) a ve Středočeském kraji (53 osob). Nejstaršímu důchodci v České republice bylo v roce 2016 celých 108 let. A jelikož lidé, kteří se dožili tak vysokého věku mají většinou nízký důchod, tak se jim již několik let při dožití 100 roků automaticky zvedá jejich důchodový příjem o 2000 Kč. Je to alespoň malý příspěvek na léky, které v tomto věku potřebují.
Doba, po kterou občané České republiky pobírají důchod, rok od roku narůstá. Před cca 45 lety trvala průměrná doba pobírání důchodu asi 11 let. Dnes tráví ženy v důchodu, dík prodlužujícímu se věku, cca 27 let a muži cca 19 let. Za posledních 15 let se délka pobírání důchodu prodloužila o cca 4 roky. V roce 1989 bylo na samostatném důchodovém účtu ČR cca 330 miliard korun, ale za premiérů Václava Klause a poté za Mirka Topolánka (oba ODS) byl samostatný důchodový účet zrušen a převeden do státního rozpočtu, kde byl použit na úhradu dluhů, které jejich špatné hospodaření zavinilo. Tehdy bylo slibováno, že peníze budou na důchodový účet vráceny. Bohužel se tak nestalo, neboť státní dluh narůstal vlivem sanování krachujících bank, prohraných arbitráží, díky daňovým úlevám pro zahraniční investory a zejména také díky špatně provedené, tzv. kuponové privatizaci, kdy jsme se dostali do stavu závislé ekonomiky a jsme zemí s levnou pracovní silou a montovnou pro nadnárodní korporace. Podle ekonomky Ilony Švihlíkové v roce 2014 činil odliv zisků zahraničních společností působicích v ČR cca 488 miliard Kč, aniž by z toho byla jediná koruna investována zpět v ČR !! Takže dnes zde máme nízké mzdy, kapitalistické ceny a socialistické důchody a zahraniční společnosti nás každý rok vysávají více a více. Současný daňový systém je založen na zdaňování zaměstnanců a jeho základním pilířem je výběr DPH. Takový model ekonomiky je založen na levné práci, nízké přidané hodnotě a odlivem zisků do zahraničí, což je dlouhodobě neudržitelné!!! Přitom v západní Evropě jsou běžně zdaňovány progresivní daní banky, velcí podnikatelé i pobočky zahraničních firem a daně jsou odváděny v těch zemích, kde byl zisk vytvořen, což u nás prozatím není běžné.
V ČR lidé pracují hodně, kvalitně, ale za velmi nízké mzdy. V tabulce 28 evropských zemí jsme ve výši dosažených mezd obsadili až 22. místo, konstatuje I. Švihlíková. Nejhůře na tom jsou v ČR matky samoživitelky a většina seniorů, kteří si musí různými brigádami přivydělávat, aby si zachovali alespoň trochu slušnou životní úroveň.
S končíci vládou premiéra Sobotky skončila svoji činnost i důchodová komise vedená Martinem Potůčkem, kterou vláda zřídila pro přípravu důchodové reformy. Komise konstatovala, že v ČR klesá část hrubého domácího produktu (HDP), která u nás putuje do penzí. Za posledních pět roků podíl důchodových výdajů na HDP klesl z 9,7 na 8,3 %. Přitom v zemích západní Evropy je vývoj výdajů na důchody naprosto opačný. Zatímco většina našich důchodců má co dělat, aby ze svého důchodu vyžila, tak západoevropští důchodci jezdí do českých lázní nebo cestují po světě. Proto nově jmenovaný premiér A. Babiš prosazuje navýšit základní výměru penzí z devíti na deset procent průměrné mzdy a oddělit důchody od státního rozpočtu, což lze pouze přivítat. Nápravu důchodová komise vidí v oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu, což zde již bylo a v navýšení procenta HDP na důchody. Dále navrhuje sblížit důchodové odvody živnostníků s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů, zavést povinné spoření firem na dřívější penzi pracovníkům v náročných profesích či zvýhodnění práce v důchodu. Vzhledem k tomu, že za posledních pět let vzrostly platy o cca 7600 Kč a penze jen o 1400 Kč, tak je nutné připravit kvalitní penzijní reformu, o které se mluví více jak 20 let. Nově by měly být rekvalifikovány (upraveny) důchody žen, hlavně matek dětí, které tím, že se po léta staraly o potomky, mají dnes menší důchody. Pokud nová vláda začne investovat, zvýší se výkon národního hospodářství, porostou mzdy i výnos daní a odvodů pojistného a budou finace i na důchody. Výhodou pro nás je i skutečnost, že máme nezávislou korunu a ne euro, řekl k důchodové reformě nový premiér A. Babiš (Právo 9. 12. 2017).