Kdy vznikne rizikový fond pro zemědělce?

Ministr zemědělství Petr Bendl nedávno na tiskové konferenci konstatoval, že podle čísel statistiků se naším zemědělcům začíná dařit lépe než v minulosti. Roste jim zisk, vyváží více potravin, než se k nám doveze a také více investují. V loňském roce dosáhli zemědělci druhého nejlepšího zisku za posledních patnáct let, když vydělali 16,1 miliardy korun, a to přesto, že na jižní Moravě letní sucho zlikvidovalo většinu úrody a v celé České republice loňská sklizeň obilovin meziročně poklesla asi o pětinu, což bylo důsledkem jarních mrazů a sucha.

Příznivý vývoj zisků v zemědělství potvrdil i prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba, který konstatoval, že zemědělství jako celek jde pomalu nahoru, jenomže je problém v jejich struktuře. Zisk je tvořen převážně rostlinnou výrobou a živočišná výroba se na něm podílí v menší míře. Tento problém by mělo řešit přesměrování částí dotací do živočišné výroby, se kterými je počítáno v pracovním materiálu ministerstva – Strategie pro růst. Ale pozitivní důsledky se mohou projevit až po dvou letech, protože reprodukční cyklus v živočišné výrobě se nedá urychlit ze dne na den.

I když jsou pojišťovny ochotny pojistit kde co, tak na pojištění proti jarním mrazům, povodním, krupobití či suchu mnoho zemědělských podniků nemá finanční rezervy. Již delší dobu se mluví, že pro podobné případy by ministerstvo zemědělství vytvořilo rizikový fond, z kterého by zemědělcům v případě nepředvídatelných klimatických událostí vyplácelo náhrady.

Ale kde vzít finance potřebné pro založení fondu zatím nikdo nesdělil. Pouze předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík uvedl, že by svým dílem do fondu mohli přispívat samotní zemědělci. Ale jejich příspěvky by pro vznik rizikového fondu nestačily.

Jedno řešení, jak získat finance pro fond, se nabízí samo. Od 1. ledna 2013 zahájil svou činnost Státní pozemkový úřad, který byl zřízen zákonem č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, aby nahradil Pozemkový fond a stávající síť pozemkových úřadů. Jejich sloučením v jeden úřad a snížením počtu pracovníků asi o 350 osob hodlá Ministerstvo zemědělství ročně ušetřit na snížení mzdových nákladů cca 150 miliónů korun, na investicích cca 10 miliónů a na provozu asi 69 miliónů korun, což je dohromady 229 miliónů korun.

V současné době Poslanecká sněmovna podpořila v prvním čtení novelu zákona, podle níž by se Státní rostlinolékařská správa stala od ledna 2014 součástí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, čímž by se mělo ušetřit asi 250 miliónů korun.

Jelikož obě jmenované instituce jsou či mají být podle vládního návrhu zákona organizační složkou státu podřízenou ministerstvu zemědělství, tak se logicky nabízí možnost, takto ušetřené finance využít pro vznik rizikového fondu pro zemědělce. K tomu příspěvky samotných zemědělců a zisky získané v rámci činnosti Státního pozemkového úřadu by mohly být základem pro rozjezd rizikového fondu. A možná by nebylo od věci požádat Brusel o doplnění chybějících financí.

A tak se ptám, kdy ministr zemědělství oznámí, že se na tom již pracuje? Vždyť včera již bylo pozdě!