Jsme připraveni na blackout?

Blackout je výrazný plošný výpadek elektrického proudu, který zastaví zásobování měst, států nebo dokonce i částí kontinentů elektrickou energií. Jeho příčiny mohou být různé. Například extrémní letní spotřeba elektrické energie způsobená zapojením mnoha klimatizačních systémů, špatný technický stav přenosové energetické sítě, zatížení přenosových systémů (např. námrazou, okolní vegetací), přenos velkých výkonů na hranici zatížitelnosti, špatně vyhodnocená porucha v přenosové síti apod.

Jindy může být příčinou výpadku elektrického proudu silná bouře, větrná vichřice, která zničí stožáry i s vedením anebo též teroristický útok, či útok hackerů na řídící koordinační systémy.

Následky bývají vždy fatální a škody nevyčíslitelné. Současná generace, která je zvyklá na vymoženosti civilizace – elektrické osvětlení, tekoucí teplou i studenou vodu v každém bytě, vytápění plynem či elektrickou energií, telefony, mikrovlnky, rádia, televize, počítače, bankomaty i internet, naráz zjistí, že nic z toho, co doposud běžně používala, nefunguje. Jako mávnutím kouzelného proutku se náhle ocitá na začátku 19. století, kdy se svítilo svíčkami nebo petrolejkami a na venkově dokonce ještě i loučemi. Zkrátka obrovský šok.

Nejznámější a největší blackouty z nedávné doby postihly 20. února 1998 Auckland na Novém Zélendu, 14. srpna 2003 severovýchod USA a Kanadu, 23. září 2003 Dánsko a Švédsko a 28. září 2003 Itálii, atd.

Důsledkem bylo, že spousta lidí zůstala uvězněna ve výtazích, vlacích, v metru, v bytech nebo v kancelářích. Byla přerušena nejen železniční, ale i letecká doprava. Došlo k poruchám v zásobování vodou, zkolabovala telefonní síť i internet a nejvíce úmrtí vzniklo při dopravních nehodách, protože nefungovala světelná signalizace na křižovatkách. Jediným pozitivem bylo, že po devíti měsících, na mnoha místech stoupla porodnost.

Českou republiku naštěstí takováto událost prozatím nepostihla, ale přesto se několikrát ocitla na pokraji blackoutu, zejména v létě roku 2006, kdy bylo nutno vyhlásit regulační stupně, a velcí odběratelé museli omezit odběr elektrické energie. Důvodem bylo přetížení sítě v okolních státech, což způsobilo změnu objemu toku elektrické energie jak v severojižním směru, tak i ve směru od východu na západ. Zatížení sítě bylo tehdy o 500 MW vyšší, než bylo obvyklé v daném čase.
Pokud by k takovéto události – blackoutu – došlo v zimních měsících, tak následky, by vždy byly katastrofické. Důsledkem přerušení dodávek tepla by prochladly panelové domy, kde by po čase popraskaly rozvody tepla i vody a domy by se staly neobyvatelnými. Většina lidí ve městech nemá větší zásoby potravin než na tři dny, takže by následně docházelo k rabování obchodů, zejména těch s potravinami. Poněkud lépe by na tom byli obyvatelé venkova, kteří mají vlastní domy i studně a možnosti lokálního vytápění. I potravinové zásoby bývají na zimu na venkově již z tradice vyšší než ve městech. Z tohoto hlediska jsou Švýcaři daleko prozřetelnější, neboť u nich ze zákona platí povinnost, že každá domácnost musí být v případě stavu nouze soběstačná minimálně 14 dní! A myslím si, že i v České republice bychom měli být prozřetelní a připravení na nenadálé události.

V takovém případě se vyplatí mít rezervu, zejména trvanlivých potravin – různé konzervy, sušené ovoce, mouku, mléko, hrách, čočku, fazole a nádoby s vodou. Vařič na propan-butan nebo na suchý líh, včetně baterky pro každou osobu v rodině, by mělo být samozřejmostí. Taktéž svíčky a sirky je nutno mít v rezervě. Ale pozor! Při blackoutu v New Yorku v roce 2003 bylo neopatrným zacházením se svíčkami způsobeno více jak 3000 požárů! A co se týká léků, tak každý uživatel by měl mít vždy po ruce jejich rezervní balení.

Pokud by došlo k plošnému přerušení dodávek elektrické energie, tak je nutné mít ve městech zajištěnu průjezdnost křižovatek (pro sanitky, hasiče a policii), náhradní zdroje (agregáty) pro nemocnice a vytipované budovy, dostatek cisteren na vodu pro zásobování jednotlivých částí města a zejména je nutno mít stanoven a také procvičen krizový plán pro danou situaci. Je nutné, aby všichni členové integrovaného záchranného systému, včetně pracovníků samosprávy i státní správy věděli, co je jejich povinností a co se od nich očekává. Je vždy lépe být připraven, než později být překvapen.

Proto je nutné jen uvítat, že Magistrát hlavního města Prahy se touto problematikou začal zabývat a na konci února letošního roku uskutečnil na toto téma cvičení, včetně koordinace spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému – hasiči, záchranná zdravotní služba, policie.

A co ostatní velká a krajská města jako jsou Brno, Ostrava, Olomouc a další. Jsou na takovou situaci připravena? Vždyť blackout nelze předvídat, může nastat kdykoliv. A proto jsem přesvědčen o skutečnosti, že na podobnou událost by měla být připravena i okresní města jako jsou Znojmo, Břeclav apod.